Odvozování, skládání, zkracování

 

Odvozování – derivace

·         nejčastější způsob tvoření nových slov pomocí předpon, přípon, koncovek

·         vznikají tak slova odvozená derivovaná – deriváty

·         rozlišujeme odvozování:

o        příponové – pořad-

o        předponové – pra-les

o        koncovkové – list-í

o        předponově příponové – pod-pat-ek

o        předponově koncovkové – -měst-í

 

Při odvozování může docházet k tzv. alternaci – ke změně slovotvorného základu.

V takovém případě hovoříme o:

1.       1.       krácení – práce x prac-ovat

2.     2.     dloužení – list x líst-eček

3.     3.     střídání – řídit x ředi-tel

4.     4.     vzniku nové samohlásky – zamknout x zamykat

5.     5.     zániku samohlásky – lev x l0

 

Odvozená slova se dají klasifikovat podle různých hledisek:

·        podle slovního druhu výsledného slova

·        podle slovního druhu základového slova

·        podle toho, jakým způsobem bylo nové slovo utvořeno

·        podle jaké slovotvorné kategorie

 

Odvozování podstatných jmen

·                    podst. jm. se derivují převážně příponově

·                    rozeznáváme tyto kategorie:

o       názvy činitelské;  

o       n. konatelské;  

o       n, podle příslušnosti;  

o       n. prostředků;  

o       n. výsledků děje;  

o       n. nositelů vlastností;  

o       n. míst;  

o       n. přechýlené;  

o       n. mláďat;  

o       n. zdrobnělé (deminutiva);  

o       n. zveličelé (augmentiva);  

o       n. hromadné;  

o       n. abstraktní

 

Odvozování přídavných jmen

·                    příd. jm. se derivují převážně příponami, méně předponami

·                    rozeznáváme tyto kategorie:

o       názvy přivlastňovací;  

o       n. místné;  

o       n. látkové;  

o       n. podle nápadného znaku;  

o       n. dějové;  

o       n. zveličující;  

o       n. zesilující;

o       n. zeslabující

 

Odvozování sloves

·                    tvoří se mnohem častěji předponovou derivací

·                    vytvářejí se tak slovesa s bohatými významy

·                    slovesa se derivují na základě těch to vztahů:

o       být někým, něčím;  

o       dělat něco;  

o       stávat se nějakým;  

o       zvukomalebnosti,  

o       citového zabarvení

·                    slovesa se odvozují kvůli vytvoření vidového protějšku

·                    další kategorií sloves jsou sloves násobená:

o       opětovací – koupit - kupovat

o       opakovací – chodit – chodívat – chodívávat

 

Tvoření příslovcí

·                    nejčastěji se tvoří od přídavných jmen pomocí přípon –o; -y; -e; -ě – horko, hezky, hořce, pěkně

·                    dále se tvoří pomocí ustrnulého pádu – prostého - ráno, večer; - předložkového – občas, kvůli, nahoře

·                    ustrnout mohou také tvary slovesné – mlčky; zájmenné – přesto; sousloví – jaksepatří

 Skládání – kompozice

Je tvoření slov ze dvou, či tří slov nebo jejich slovních základů.

Vznikají tak slova složená - kompozita.

Kompozit je v češtině nepoměrně méně než derivátů.

Rozlišují se:

·                    kompozita vlastní – nedají se (obě části) rozdělit zpětně na samostatně existující slova s vlastním významem – př.: trojúhelník – část troj- nelze zpětně ve větě použít

·                    v takovéto složenině je tzv. spojovací prvek, který se řadí k základu prvního slova

př.: hor-o-lezec; vysok-o-horský; děj-e-pis; zem-ě-pis; svít-i-plyn; …

·                    kompozita nevlastní – spřežky – lze je rozdělit zpětně na samostatně existující slova – př.: obranyschopný; okamžik, …

·        složeniny, jejichž obě části jsou si rovnocenné se píší se spojovníkem – anglicko-český; labsko-oderský; politicko-ekonomický, ...

·        současná čeština disponuje i tzv. hybridními složeninami, kde jedna část složeniny je cizího původu

o       př.: autodílna, ekovýrobek, ...

 

Zkracování – abreviace

Slova se tvoří pomocí zkrácených částí základových slov.

Vznikají tak zkratky a zkratková slova.

Zkratky

·        iniciálové – ČR, ČTK, ČKD, UNESCO, OSN, USA, …

·        vlastní

o       píší se s tečkou, končí na souhlásku – př. n. l.; např.; př. Kr.; v. r.; …  

o       nebo se mohou psát bez tečky, pokud končí na samohlásku – pí; bři; fa; …

Zkratková slova

Vznikají většinou spojením počátečních částí slov/slabik několikaslovného názvu.

Mohou se skloňovat dle svých vzorů.

Lze od nich odvozovat slova nová.

př.: Čedok - Česká dopravní kancelář; Drutěva - Družstvo lesně vadných; Paramo (stejně tak i Koramo, Brnamo, Ostramo) - Pardubická rafinérie minerálních olejů; karma - Karel Macháček; palpost - palebné postavení; Setuza - Severočeské tukové vody