Národní jazyk

 

Útvary národního jazyka

*  Spisovné útvary

* spisovná čeština

* hovorová čeština

*  Nespisovné útvary

* nářečí - dialekty

* nadnářečí – interdialekty

* profesní mluva

* slang

* argot

 

Spisovná čeština

          Používá se na oficiální úrovni, ve státních a jiných dokumentech, ve školách, médiích, …

          Vznikla na základě středočeského nářečí.

 

Hovorová čeština

          Mluvená podoba spisovné češtiny.

          Má volnější charakter, neužívá knižních výrazů, je méně přesná.

          Je tolerantnější vůči nespisovným variantám spisovných podob slov.

          Později může nespisovné slovo používané v hovorové podobě stát součástí spisovné češtiny.

                   př.: původně nespisovný tvar maluju nahradil spisovný tvar maluji

                         původně nespisovný tvar Pražák nahradil spisovný tvar Pražan

 

Dialekty - nářečí

Nespisovný útvar užívaný jen na určité části našeho území – má své specifické odchylky (skladdebné, tvaroslovné, hláskoslovné).

Vyvíjela se přibližně do 16. stol.

Vznikly na území přírodně izolovaném od ostatních částí země, nebo díky feudálně svázanému prostředí, které nedovolovalo častému stěhování obyvatel.

V ČR existují celkem čtyři nářeční skupiny, které se dále ještě dělí podle regionálních specifik:

* nářečí česká

* nářečí středomoravská (hanácká)

* nářečí moravskoslovenská (lašská)

* nářečí slezská (lašská)

* oblasti nářečně různorodé – jde o pohraniční oblasti (s bývalým německy mluvícím

    obyvatelstvem)

 

Interdialekty – nadnářečí

Nespisovný útvar vzniklý postupným stíráním rozdílů mezi jednotlivými nářečími v rámci nářeční skupiny.

K nadnářečním útvarům patří:

* obecná hanáčtina

* obecná moravská slovenština

* obecná laština

* obecná čeština – má nejvyšší komunikativní funkci (je nejvíce rozšířená – Čechy,

    Morava) a vyvíjí největší tlak na spisovnou češtinu

 

Profesní mluva

         Tzv. profesionální slang – mluva skupiny zaměstnanců určitého povolání.

Vzniká za účelem zjednodušení, úspornosti a jednoznačnosti termínů původně používaných ve spisovné podobě.

         př.: exnout – zemřít, domeček – léčebna dlouhodobě nemocných, fíra – strojvůdce, mukl – vězeň

 

Slang

         Soubor slov a frází užívaných skupinou lidí mimo profesní skupiny (studenti, vojáci, trampové, …).

Většinou bývají emocionálně zabarvená podle vztahu mluvčího k původnímu významu spisovného tvaru slova.

př.: banán – gól, železo – golfová hůl, sardel – pětka, škatule – škola, peďák – pedagogická fakulta, celsiák - teploměr

 

Argot

         Mluva společenské spodiny (zloději, prostitutky, narkomani, …).

         Vzniká za účelem záměrného utajení původních významů slov.

                   př.: sníh – kokain, stříkačka – revolver, lóve – peníze, včely – náboje

         Některé výrazy přecházejí do obecné nebo i do hovorové češtiny (mejdan, dát si bacha, …)